O Domově pro seniory

Převrátila jsem domov důchodců nohama vzhůru,

a udělala jsem tu s čistým svědomím pořádnou inventuru.

Při přísné kontrole jsem zjistila, že celá parta uklizeček,

je přepečlivá a vždy milá, že četa pradlenek, šiček a žehliček nám prádlo vždy pečlivě vypere a vyžehlí,

podle mě jsme to doma alespoň já, tak pečlivě nevedli.

A že nám kuchařinky podle mě dobře a dietně uvaří, tím se nám zhubnout nepodaří.

Od nich některé polévky doslova miluji, všechny obědy likviduji, i když něco tak jako doma docela nezbožňuji.

A co nám večer chutná moc? Krupičková kaše na dobrou noc.

A zjistila jsem, že naši údržbáři nám vše ochotně zpraví,

a ještě se na nás mile tváří a sociální pracovnice ze všech kanceláří vždy nás ochotně vyslechnou a jsou rády, že se nám tu dobře daří.

A sestřičky, to jsou naši andělé, ale s námi seniory to nemívají veselé.

Ale svoje poslání jistě velmi milují, protože o nás seniory s trpělivostí pečují.

My jim za vše děkujeme a všem sestřičkám slibujeme, že budeme v našem pokročilém věku bez reptání využívat léků, že při těch našich bolestech se nebudeme tvářit kysele, ale pokud možno vesele.

Vždyť v našem pěkném domově jsme všichni na jedné lodi, a když náš život nám osud ukončí sám nás z lodi přes palubu do mrtvého moře hodí.

 

Vlasta Broncová