Matka s dcerou

Řekni mě mámo, proč nemohu k Tobě,

proč dlouho žiji v dětském domově.

I když jsou tady moc hodné tety,

Jak ráda bych ti běžela v ústrety.

Zas už budou Vánoce a bude nadílka,

Každým rokem pro tebe kreslím nějakého andílka.

Ani nevíš jak nedočkavě na tě andílek a já čeká,

Asi nevím, jaká je pro tebe ke mně ta cesta daleká.

 

Holčičko ty moje milá,

ani nevíš, čím vším jsem se provinila.

A věř mě, že já se celá léta soužím,

A do své náruče tě vzít toužím.

Už mám pro naší budoucnost vysněno moc plánů,

Jen co mě otevřou tu  vězeňskou bránu.

 

Vlasta Broncová