Báseň “Miss”

Náš klub seniorů „Bolavé Koleno“ bych Vám popsat chtěla, ale nevím, jak bych začít měla.

Náš Domov v Panenské ulici je jako v pohádce stojí uprostřed zeleně v krásné zahrádce.

Jednou jsme dostali od sponzora ABENA takovou nabídku, že by nám pro náš Domov uspořádali akci –  „Miss“ přehlídku.

A opravdu jednou z Brna přijela k nám vizážistka krásná, byla elegantní a moc milá, a že by nás seniorky na přehlídkové odpoledne připravila, oblékla a nalíčila. Ještě s ní přijel pan producent, který vše co bylo třeba zařizoval a nás soutěžící stařenky na židle posazoval.

Ozdobou naší soutěže byl mladý a krásný ostrostřelec od Stříbrského pluku, aby soutěžící ochránil a tím se dožily vysokého věku. A to nás ještě sponzorovala zdejší mladá paní kadeřnice z našeho Domova a vykouzlila nám na těch našich hlavách zázraky doslova.

Když nás vyjukané stařenky organizátoři konečně posadili, hole naše odhodili a my dávaly pozor, aby při úklonu jsme neupadly a při úsměvu, aby nám staré zuby nevypadly.

Vlevo pětičlenná porota seděla, a s velikým pochopením na nás hleděla. A když jsme na milou porotu hlavu otočily, také našeho milého herce pana Zindulku jsme tam spatřily. Před tím jsme ho viděly v pořadu „Neváhej a toč“ a hned na to v Bakalářích jako pana profesora zkoušecí dívku bledých tváří.

Mimo jeho mnohých rolí utkvěla mě na něj vzpomínka, jak s dcerkou u kolejí stojí, vlak zastavil a z něho vystoupila jeho nastávající žena- kyprá Helenka. S láskou na něj naletěla, kol těla si ho obtočila, párkrát se s ním zatočila za Srágorku ho označila a už jeho Amazonkou navždy byla.

Děkujeme mu za jeho zajímavé povídání a hezké vzpomínání, a mi dodáme slova jeho jiná, že tu byla u nás pořádná békovina.

Nebudu se v úžasném odpoledním vystoupení a atmosféře dále rozšiřovat, ale chtěli bychom všem, co náš Domov navštívili, za účast a pomoc poděkovat a věříme, že vše budeme moci v budoucnu opakovat.

 

Vlasta Broncová