Get Adobe Flash player

60 let…

Šedesát let dlouhá doba,

dlouhá doba pro nás oba.

Náš život byl divočina,

dnes situace je jiná.

Co máme francouzské hole,

nejdem do válečného pole.

Také jsme se rozvést chtěli,

ale zase starosti jsme měli.

Ona legrace to není,

hádat se o velké jmění.

Až dnes stoprocentně víme,

že se k sobě nehodíme.

Dědeček se zimou třese,

a mě do těla horko rve se.

Tak si radši jdeme vstříc,

a chceme letět na Měsíc.

Kdyby nás tam vystřelili,

oba bysme slavní byli.

Já věřím v šťastné přistání

a velké vyznamenání.

Tak když někdy nespím k ránu,

mám tu slávu všechnu v plánu.

Zatím nesem ten svůj kříž,

než dědu pošlu do Afriky,

a já pojedu na Sibiř.

A poslední mé zbožné přání,

o kterém nemáte zdání.

Až mé hříšné tělo spálí,

chci, abyste se jenom smáli.

A Vy pozůstalí vemte na vědomí,

abyste měli jen čisté svědomí.

Kde je můj lesík, vy dobře víte,

tak tam můj popel pěkně rozprášíte.

S úctou a pečlivě, až do podhoubí

aj Vám dovoluji tam chodit na houby.

 

Vlasta Broncová